Dějiny obce Ktová

Ves Ktová leží v údolí mezi městy Jičínem a Turnovem u soutoku potoků Veselky a Libuňky, na sever pod zříceninami starodávného hradu Trosek. Založení její spadá jistě do dávnověku, již soudě podle názvu, který by se dal odvodit od staroslavného "Kot" (kocour). Někteří odvozují od slova kat (Katova), což asi správné nebude, jelikož tomu nic nenasvědčuje, že by zde kat byl aneb ves držel. Krajina tato náleží svými přírodními krásami k Českému ráji. Státní silnice, postavená v roce 1809 protíná ves středem a i dříve byla pravděpodobně zde cesta silně používaná, neboť svahy jak od severu tak i od jihu tomu nasvědčují.

Dle místního podání zde byly dva zemanské statky, jeden, kde je nyní č.p. 6 a druhý, kde je č.p. 31.

V roce 1318 připomíná se vladyka Hrabiše ze Ktovy, který ještě s jinými přepadl tvrz Údrnici. Roku 1375 děje se zmínka o Bětě, vdově Maršově, r. 1383 Václav Řábal a v r. 1416 připomíná se Petr ze Ktovy. Roku 1601 Jindřich Semín ze Semína ves, mlýn a dva rybníky ve Ktové prodal ku panství Roseckému za 1100 kop.

Na robotu jezdívali sedláci na panství Hruboskalské. Od starodávna stávaly u Ktovy dva mlýny: Žampach, na potoku Libuňce a pod rybníkem téhož jména druhý mlýn Rankovec v Láčkovkách. Mlýn Žampach dosud stojí, mlýn Rankovec však již od roku 1497 jako zpustlý se připomíná. Roku 1858 postavil na potoku Veselka mlýn Fryml Václav s názvem "Pod Habrem" a prodal jej r. 1880 Antonínu Noskovi, který jej prodal r. 1885 Josefu Michalovi, otci nynějšího majitele mlýna za 12200 zl. r. č.

Za starodávna byly zde čtyři rybníky: Dymák, Žampach, Křenovka a Rybnice. Rybníky tyto postupem času zrušeny a přeměněny na luka.

Výměra veškerých pozemků jest 392,18 ha.

V roce 1921 bylo v obci 91 čísel popisných a trvale žijících obyvatel 403. Hlavním zaměstnáním obyvatelstva je zemědělství, mimo toho broušení skla, polodrahokamů a drahokamů, též i navlékáním skleněných perel se ve volných chvílích dosti rodin zaměstnávalo. Jsou zde zedníci a tesaři, kteří odcházejí za prací do průmyslových oblastí. Hostince jsou tři: Holan Josef č.p. 13, starý zájezdní hostinec Hančilův č.p. 15, ve vsi a třetí u zastávky dráhy Jičín-Turnov Františka Bušková č.p. 82.

Obec byla od pradávna spravována samostatně a mívala svého rychtáře. Nejstarší záznam je roku 1855, kdy byl volený starosta v čele obce a to Jan Drbohlav č.p. 6, úřadoval do roku 1861. Do roku 1922 se vystřídalo 12 volených starostů. V roce 1919 starosta Josef Kopecký č.p. 2 nechal ulít nový zvonek náhradou za zvonek zrekvirovaný ve válce.

Vyučování mládeže dálo se po číslech až do roku 1861, kdež zřízena trvalá škola se šupny (nynější obecní úřad). Nová škola byla postavena v roce 1886-1887 nákladem občanstva a odevzdána svému účelu.

Spořitelní záložní spolek byl založen r. 1900 a z malých začátků se tak povznesl že v r. 1928 měl přes 1.000.000,-- Kč vkladů a 1.800.000,-- Kč obratu. Prvním pokladníkem byl Josef Macháček a starostou Josef Bušek. Z okolních obcí používá tohoto ústavu pouze osada Rokytnice. Kampelička v tomto roce přikročuje ku stavbě vlastního důstojného stánku, který bude v roce 1930 slavnostně otevřen a předán svému účelu. Dlužno podotknouti, že kampelička vykonala za 29 let svého trvání hezký kus práce na poli svépomoci a bylo by záhodno, aby občané v zájmu svém vlastním domácí podnik hojně podporovali a tak na poli hospodářské samostatnosti postavili se po bok jako nejpokročilejší obcím ve vlasti naší. Ústav tento jest jeden z prvních na našem okrese.

Obec Ktová je přifařena ke kostelu sv. Jana Křtitele v Újezdě pod Troskami.

Kulturní činnost se projevovala již v dobách probuzeneckých hraním divadel, pozdější dobou založením Jednoty Severočeské, v nynější době Osvětovým svazem. Obec má svoji knihovnu ve kterém je přes 500 svazků zábavných i poučných děl.

Spojení jest všemi směry velice výhodné, drahou Jičín - Turnov, postavenou v roce 1903 a autobusem Jičín - Turnov, který obcí projíždí.

Ruch turistický v našem okolí jest každým rokem na postupu, dík přírodním krásám, jakož i historickým, úchvatným památkám zdejší krajiny.

Výpis z kroniky (zapsal Josef Michal, obecní kronikář)